Jedná se o velké téma dnešní technologicky vyspělé doby. Většina automobilek se snaží předhánět v dokonalosti vlastních technologií, které posouvají jakousi pomyslnou příčku stále výše a učí vozy alespoň částečně eliminovat selhání řidičů. Začalo to asistenty jízdy, které měly pomáhat při couvání, jízdě na mokré vozovce, až se vozidla naučily samy zaparkovat či vyhnout se překážce. Poté přišla americká Tesla, která v sériovém voze představila zcela autonomní systém řízení vozidla. O tom jak spolehlivé či bezpečné to je nechme stranou. Přesto to vzbudilo velký rozruch a z této před několika léty naprosto nevídané myšlenky o tom, že auta budou samy jezdit se začíná pomalu stávat standart. Výrobci se předhánějí, který nabídne autonomní režim jako první. Nepřipravené legislativě navzdory. Pozadu nemůže zůstat ani naše značka Renault, která již delší dobu připravuje zcela autonomní vůz a vše funguje podle plánu nabídnout do roku 2020 samoříditelné vozidlo. Mimochodem, plán se daří plnit i trochu s předstihem. První samoříditelný vůz aliance Renault- Nissan již bude možné zanedlouho zakoupit a jedná se o Nissan Qashqai po letošním faceliftu. V dnešním článku se však z japonské odbočky podíváme zpět do Paříže, kde měl francouzský server Les Numeriques šanci právě autonomního Espace vyzkoušet a my vám jejich zkušenosti zprostředkujeme.
Jak to celé funguje?
Renault si vybral pro tento projekt svou vlajkovou loď a to model Espace. Vyrobilo se několik prototypů, které po všech zkouškách vyrazily na první kilometry do ulic. Hlavní rozdíly oproti klasickému Espace jsou viditelné na přední části. V předním nárazníku pod směrovkami jsou doslova vyřezaná (u prototypů nic neobvyklé) místa pro laserové skenovací zařízení, které patří do „skládačky“ systémů pro autonomní jízdu. Toto zařízení dodává Valeo a díky laseru je zaručena velmi přesná práce měření překážek a umožňuje zmapovat prostředí pro vůz. Ať už se jedná o vozidla před autem, chodce, cyklisty nebo jakéhokoliv překážky. Další laserové zařízení se pak nachází na zadním nárazníku a sleduje prostředí za vozem. Mimochodem, stejné zařízení Valeo využívá pro své autonomní řízení také automobilka AUDI. Pouze o laserovém měření to však není. Tato součást funguje pouze ve spolupráci dalších prvků jako jsou kamery, ultrazvukové snímače či kamera, která zabírá ve třech úhlech. U ultrazvukových snímačů se zastavíme. Těch je na vozidle rovnou dvacítka a jsou umístěny po celém obvodu vozu. A to včetně dveří. V přední části v oblasti mezi logem a registrační značkou se nachází radar dalekého dosahu s kamerou. Radar (totožný jako u adaptivního tempomatu) je schopný sledovat situaci před vozem ve vzdálenosti až 200 metrů (například Mercedes Benz třídy E,S dokáže sledovat provoz mnohonásobně dále)!
Jak to vše výše popsané funguje během řízení? Laserové skenery monitorují situaci kolem vozu a detekují překážky. Radar adaptivního tempomatu sleduje provoz před vozidlem a pomáhá udržovat plynulost jízdy. Ultrazvukové snímače s dosahem 80 metrů zase okolo vozu sledují překážky a zároveň pomáhají systému dodávat informace ohledně mrtvých úhlů, blízkosti bočních překážek. Pod čelním sklem se nachází kamery, které kromě základní funkce snímání značek, přepínání dálkových světel sledují čáry a dopravní značení na vozovce. Z výše popsaného vyplývá, že systém je několikrát jištěný. Celkem tedy zahrnuje autonomní systém tyto části:
- 3 Laserové snímače
- 1 Radar s dalekým dosahem
- 4 Radary v rozích vozidla
- „Trifocal“ kamera pro sledování třech úhlů záběru.
- 4 Kamery pro snímání okolí vozu
- 20 Ultrazvukové senzory
Co se interiéru týká, tak tam je vše upravené pro testovací účely. Celkově je nutné brát vůz na fotografiích s rezervou. Jedná se o testovací kus vyrobeny ručně, některé řešení jsou „na sílu“ namontovaná. Hlavní je zkrátka funkčnost. O zapracování do designu se rozhodne až v dalším kole. Z fotografií interiéru je vidět, že Renault neponechal nic náhodě a stejně jako systémy na autonomní řízení mají dvojí až trojí jištění, stejné je to i uvnitř. V případě problému může testovací jezdec okamžitě zasáhnout a vůz „vypnout“ hned několika způsoby. Bezpečí nadevše, aneb jak praví legendární pořekadlo v kosmonautice „Better safe, than sorry“. Na fotkách však můžeme vidět namísto námi známého R-Linku novou, větší obrazovku s technickými informacemi. Zajisté slouží pro potřeby měření a testů. Nicméně Renault již před dávnou dobou oznámil své blízké partnerství s Microsoftem na vytvoření nového palubního systému, nástupce aktuálně používaného R-Link 2. Z následujících fotografií je asi jasné, že sestrojit takový prototyp není vůbec jednoduché. Desítky, možná stovky kabelů, vybavení a elektroniky, která zpracovává data ze senzorů, telemetrii a celkově veškeré údaje potřebné pro výsledek testu. Celý obsah zavazadelníku (na fotkách) se v současné době stará o provoz umělé inteligence, která řídí vůz. Renault však dodává, že sériové řešení bude miniaturizované a toto je pouze pro účely prototypu.
Jaká je autonomní jízda? Podle reportéra serveru Les Numeriques překvapivě plynulá a bezproblémová. Espace dokázal hladce reagovat na změny rychlostí, překážky, dodržování bezpečné vzdálenosti. Změna pruhu se zde děje stejně jako u většiny autonomních vozů – zmáčknutím směrovky. Vůz reagoval opět bezproblémově. Autor článku připomíná, že sice Renaultu hrál do karet slabší provoz a slunečné počasí, i tak však byla jízda fascinující, ale také děsivá (především díky tomu, že vůz zkrátka jede sám bez zásahu řidiče). Přesto však nelze dát nohy na stůl a říct hotovo. Před Renaultem je hodně práce a navíc stále se jedná o prototyp, který funguje jen omezeně. Například u „bratrského“ Nissanu dokázali autonomii posunout ještě o úroveň výše. Testovaný Leaf dokáže bez zásahu řidiče projet správně například kruhový objezd. Systém, který funguje u zmiňovaného Leafu a také u nového Qashqaie se jmenuje PROPILOT. Podle vyjádření Renaultu se plánuje v rámci sdílení techniky napříč alianci implementace systému PROPILOT v Renaultech okolo roku 2019. Na druhou stranu dodáváme, že žádný plně autonomní režim neumí řešit nepředvídatelné situace na cestě. Vzorová situace nastává při dopravním omezení a nutnosti využít objížďky přes plnou čáru, protisměr. S takovou situací si autopilot zkrátka neporadí, protože je naprogramován, aby neporušoval dopravní předpisy. Nissan takové situace zkouší řešit přes dispečink, které si vozidlo v nouzi zavolá, aby operátor pomoci kamer ve voze určil kam má vůz pokračovat.
Jak důležitá pro Vás je funkce autonomního řízení vozidla je na preferencích každého z Vás. Doba si to žádá, a tak je třeba ze strany výrobce držet krok s moderním vývojem. My, ač nadšení řidiči, se podobným systémům nebráníme. Mohou výrazně usnadnit dálniční přesuny, nudné polykání stovek/tisíců kilometrů, kde i sebezapálenější řidič nutně časem propadne rutině a úmorné monotónnosti. Takové stavy jsou nebezpečným podhoubím pro mikrospánek a z toho vyplývající kritické konsekvence. Velká budoucnost podle nás čeká autonomní systémy pro kamionovou přepravu.
Zdroj: Foto Les Numériques, 01net.com
