Víte co je to „syndrom unaveného motoru“?
Není týdne kdy by se na mě neobraceli zoufalí čtenáři s tím, že si už jednoduše neví rady. Stará 1.9dCi/2.2dCi jim kouří a ačkoliv diagnostika nehlásí žádnou chybu, jede to i žere tak nějak normálně (kupující starší ojetiny s těmito motory dnes už ani netuší jak to jelo v bezvadném stavu), při každé akceleraci je za autem černá stěna.
V případě zmíněných motorů v temné éře Renaultu (2000 – 2005) bohužel neexistuje snadná rada na odstranění tohoto jevu. Za mimořádné štěstí lze považovat, když se na motoru odhalí konkrétní problém – proražený intercooler, prasklé pryžové koleno sání, zaseknutý EGR v pootevřeném stavu, apod. Proč štěstí? Protože takto vadný díl se snadno lokalizuje, vymění a problém je vyřešen.
Bohužel většina majitelů těchto starých dCi takové štěstí nemají a pokud se vysokou kouřivost rozhodnou řešit (což bývá většinou nevyhnutelné), začnou svádět boj s něčím co jsem si dovolil pojmenovat jako – Syndrom unaveného motoru.
Za vysokou kouřivostí zde stojí celý soubor dílčích problémů. Na diagnostiku se v tomto případě nespoléhejte, tam žádnou chybu jako laik neuvidíte, pouze profesionální a zkušený diagnostik ze záznamu do grafu odhalí, že některé hodnoty nejsou v ideálním stavu. Na vás, jako na majitele takového motoru však čeká doslova noční můra. Hlavně tedy na vaši peněženku, abych byl přesný.
Budete muset vyměnit prakticky vše:
- opravdu spolehlivě přetěsnit sací okruh (zpravidla bývají drobné trhliny i na IC), těsnění ve spojích, pryžová kolena sání. Tam kde je na okruhu sání olejový průsak, tam rovněž dochází ke ztrátě plnícího tlaku
- vyměnit všechny vstřikovače
- vyměnit žhavící svíčky
- vyměnit turbodmýchadlo (pokud stávající vykazuje vyšší vůle, či drhne regulace)
- vyměnit EGR
- vyčistit motor od enormního zanesení sazemi, ideálně sundat celý kolektor sání i svody a mimo motor je vyčistit
- sundat hlavu a nechat ji vyčistit, vyměnit gufera ventilů a v případě 1.9dCi i nechat vymezit ventilové vůle (tento motor nemá automatické vymezování hydroštely, je tedy potřeba vyměnit měrné misky)
- vyměnit unavenou vakuovou pumpu (tzv. vývěvu)
- vyměnit hadičky podtlakové regulace turba
- vyměnit senzoriku (váhu vzduchu, snímač plnícího tlaku, regulační ventil turba)
- vyměnit vedení separátoru olejových par do sání
- v případě 1.9dCi do roku 2005 vyměnit plastovou tzv. chcípací klapku
- atd. atd.
Každá jedna z těchto věcí se podílí na vyšší kouřivosti, horším výkonu, zvýšené spotřebě. Zhouba spočívá v tom, že když vyměníte jen jednu/dvě z těchto položek, na situaci se nemusí vůbec nic změnit. Člověk se dostává do kolotoče neustálé výměny dílů a výsledek v nedohlednu.
Když navíc opravu neuděláte včas, extrémní kouřivost se začne podílet na zkáze motoru. Třeba tím, že se na ventilech začne tvořit hruška z karbonových úsad (saze + olej spečené vysokou teplotou), která postupně vydře gufera ventilů a motor začne spotřebovávat olej. Vysoce kouřící motor navíc velmi rychle degraduje olej a když jej neměníte v opravdu krátkých intervalech, postupně se to podepíše na všech komponentách citlivých na kvalitu oleje – typicky umírající turba u 1.9dCi/2.2dCi.
Syndrom unavených motorů je hlavní příčina toho proč kolabovaly motory dCi v období první fáze Laguny 2, Espace 4 a Vel Satisu. Bohužel skoro vždy za tento jev mohly poddimenzované řešení periferií motoru (nekvalitní řešeni sání, řešení přeplňování, řešení olejového okruhu, nekvalitní řešení kabeláže, apod.), ty uměly zlikvidovat i mechanicky odolný základ motoru. Pokud se domníváte, že stačí v inzerci ojetých vozů hledat ty s nízkým kilometrovým proběhem, musím vás zklamat. Stejnou měrou jako ujeté kilometry se na syndromu unaveného motoru projevuje i stárnutí věkem.
Jediné co tomuto jevu umí dokonale odolat, je kvalitní a bytelná konstrukce motoru a všech navazujících součástí kolem něj. Renault si těchto nedostatků byl vědom a už po roce 2005 přispěchal s nápravou v podobě zásadního přepracování 1.9dCi i 2.2dCi. Při vývoji špičkového 2.0dCi se již zcela řídil získanými zkušenostmi, a tak je tento motor první, který syndrom unaveného motoru prakticky nezná. I kousky s nájezdem přes 500 000km umí fungovat ekvivalentně tomu jako když byl nový.
Syndrom unaveného motoru je tedy fenomén, který postihoval v masivní míře hlavně motory do roku 2005. Bohužel dodnes se díky tomu značka potýká s následky ztráty důvěry či pokažené pověsti.
Pokud jste vlastníkem třeba Laguny 2 ph1 s 1.9dCi nebo 2.2dCi a hodláte řešit problémy s kouřivostí, dejte na radu zkušenějšího – vůz prodejte, přihoďte pár kaček a pokud nechcete za servis auta utrácet, kupte si Lagunu 2 ph2 2.0dCi, případně aspoň 1.9dCi 96kW. V nejlepším případě volte rovnou Lagunu 3. Podobné problémy už nikdy řešit nebudete a věřte, že oproti nekonečnému kolotoči oprav starých dCi ještě i výrazně ušetříte.
Pokud přesto chcete staré unavené dCi dostat zpět do formy a máte dostatek financí, tento článek vám výrazně pomůže:
http://rnews.cz/technika-1-9dci-ocima-zkuseneho-majitele/